Jablko ze Sodomy a jiné příběhy

Autorkou knihy Jablko ze Sodomy, vydané roku 2001 nakladatelstvím Severin, je osobnost stran tématu bezesporu vrcholně kvalifikovaná. Je jí totiž PhDr. Lenka Blažejová, známější ovšem pod identitou Madam Aradia, jež bývá označována také jako první dáma české BDSM scény (pro neznalé: Madam Aradia jako první zkraje 90. let vystoupila v televizním přenosu a otevřeně promluvila o tom, co BDSM vůbec je, aby se následně stala úspěšnou profesionální dominou (v dobrém slova smyslu!) a propagátorkou tohoto životního stylu). V její osobě se tedy příhodně pojí odborné teoretické vzdělání s praktickým vhledem do oblasti BDSM aktivit. Obojí pak vyústilo právě v tuto knihu.

Jablko ze Sodomy je psáno jako dialog Blažejové s jejím stejně zaměřeným přítelem a vychází jako celek z jejích zkušeností na poli BDSM. Vedle zážitků z autorčiny praxe jsou zde otištěny tzv. intimní zpovědi, ilustrující jednotlivé aspekty BDSM, stejně tak jako povídky, u nichž Lenka Blažejová dle svých slov záměrně nechává na čtenáři samém, aby přemýšlel, co je na nich reálného a co je fikce. Cílem knihy je tak představit téměř všechny sexuální úchylky (slovy Blažejové), dotýkající se více či méně sadomasochismu a dominance a submise. Kniha je zamýšlena jako čtení nejen pro (zorientovávající se) BDSM+ zájemce, ale také pro otevřenou a liberální vanilkovou populaci. Jak konstatuje Blažejová v úvodu, jejím záměrem bylo přiblížit barevnost světa sexuální fantazie a ukázat, jak se lidé s menšinovou sexuální orientací dokáží zařadit do všedního života, identifikovat sami sebe a žít tak, aby neobtěžovali jinak cítící a smýšlející.

Čtenář se zde tedy může seznámit s osobním příběhem Lenky Blažejové, o tom jak ona pronikala do světa sadomasochismu, dozvídá se něco o tom, co sadismus i masochismus, resp. dominance a submisivita vůbec je a jak může být prožívána a praktikována. Podobně se pak představen transvestitismus a transsexualita, retifismus, fetišismus, spanking, gumoerotika, clinic sex, elektro play. Autorka na několika různých případech pojednává o různých podobách touhy po otroctví, přibližuje fungování domácích i zahraničních SM klubů a komunity, hovoří o toleranci v BDSM. Třebaže celým textem se lina zřejmá snaha zlomit tabu o daném tématu a ukázat tuto orientaci bez zbytečné démonizace, autorka nezamlčuje ani temnou stranu BDSM, kterou nejlépe odrážejí dvě obsáhlé povídky v závěru – titulní Jablko ze Sodomy, z něhož skutečně mrazí, a neméně zamyšlení hodný Deník otrokyně. I ty však ukazují, že nebezpečné není BDSM samo o sobě, ale že nebezpeční jsou lidé, kteří ho praktikují.      

Kniha je po mém soudu podnes nejlepším dostupným informačním materiálem každého, kdo by se chtěl s BDSM seznámit a proniknout do jeho tajů a kouzla. A to i při nemalé konkurenci na internetu, kde ovšem kvalita a relevance mnohých informací nebývá valná. Erudice a rozsáhlé praktické i teoretické zkušenosti Madam Aradie jsou tu skutečně nezastupitelné. Pro někoho by mohlo být problémem, že je autorka nepokrytě ovlivněna fungováním na profi scéně, osobně to však nepokládám za něco, co by muselo být nutně na škodu, neboť své názory skutečně neformuluje jako dogma či jedinou možnou a správnou cestu (což nejen v oblasti BDSM, ale i lidské sexuality obecně logicky nesmysl), naopak při pečlivém čtení si lze z jejích názorů a zkušeností odnést řadu cenných poznatků. Na knihu Jablko ze Sodomy posléze navázaly další dva tituly – Povolání domina a Domina – které lze taky doporučit, je tu ale již o poznání menší důraz na teoretickou rovinu a obě knihy spíše přinášejí konkrétní příběhy a BDSM scénáře. I to však jako případná inspirace dobře poslouží.