Trnitá cesta za sebou samým

Kde a jak začít s vyprávěním mého příběhu o cestě submisiva? Když pátrám v paměti, zajímat o BDSM jsem se začal cca v 17 letech. Tedy zajímat... Zájem o skutečné BDSM přišel později, v tom věku jsem začal přemýšlet o sobě, o své sexualitě, začal jsem si uvědomovat své vzrušení při pohledu na vysoké kožené boty, kožené oblečení, posléze jsem poznával latex... Tak to šlo postupně dál. Hledání (a objevování sebe samého)  mě postupně posouvalo právě k tomu, co je to BDSM a FEMDOM. Byla to dlouhá léta hledání, nejistoty, strachu, nalézání. V mnohém nejsem jistě u cíle dodnes. Nějaký čas mi zabralo, než jsem si ujasnil, co je to D/s, než jsem si uspořádal své priority, než jsem se smířil s tím, že se mě tato orientace dotýká. Dost dlouho trvalo než jsem sám v sobě přijal, že s tou "úchylkou" (což jsem řešil opravdu dlouho a bolestně) budu muset žít tak jako tak. A že je proto jen na mě, jestli se tím budu trápit nebo to zkusím naopak zužitkovat. Když byla zodpovězena i tato otázka, začal jsem přemýšlet a hledat co s tím. Prvním krokem byly přirozeně internetové seznamky. Podařilo se mi navázat několik vztahů. Většinu byla krátkodobá, jeden ale trval zhruba rok. Dodnes si pamatuji ten elektrizující pocit, když jsem četl inzerát, který plně vystihoval mé nejtajnější sny: „Královna hledá rytíře, který by ji byl služebníkem – pokud rozumíš, co se tou službou myslí, ukaž, co můžeš Dámě nabídnout.“ Sebral jsem odvahu a odepsal... Měl jsem štěstí, moje průprava z historického šermu i záliba v historii zaujala, stal jsem se osobním služebníkem Paní, spanilé Královny a osudové Vládkyně. Šlo vlastně "jen" o verbální fantazie, ale oba jsme se velmi vžili do role a za sebe můžu říct, že jsem to prožíval velice intenzivně. Jak se ukázalo, byli jsme oba mentálně naladěni na stejnou vlnu. V našich myslích se zrodil příběh, který si o mnoho nezadal s těmi nejlepšími středověkými romancemi a kterému jsme vdechli život. Paní a jí oddaný služebník, jenž jí zasvětil celý život a oddal se jen a pouze své službě a její spokojenosti. Ten vztah mi mnoho dal. Naučil jsem se jak se chovat k Madam, jak jí být oporou i potěšením. Paní mě tvarovala k obrazu svému, který ale vlastně plně konvenoval s mou touhou. Potvrdil jsem si tehdy mimo jiné, že BDSM je primárně o emocích, psychice, naladění, souznění. To že je základem všeho, ostatní představuje "jen" bonus a nadstavbu, která ale stojí a padá s tím, co je takříkajíc v hlavě. Byly to moc krásné, vpravdě pohádkové časy, bohužel ale stejně jako každá pohádka i tento příběh rytíře Lancelota a jeho okouzlující Královny nakonec skončil. Zůstaly ovšem překrásné vzpomínky a především nový člověk, již plně smířený sám se sebou, a proto připravený dávat maximum. Poté za nějaký čas následoval D/s vztah první, druhý... Ovšem jen díky tomu, že se kdysi našla jedna laskavá duše, které mě zbavila mých obav a přivedla mě k poznání, lze teď psát další a další novou kapitolu a kráčet tou pomyslnou neprošlapanou cestou stále dál v ústrety neznámému...