Trest anebo pomoc?

Celou cestu vlakem absolvoval v zadumání. S obličejem přilepeným na sklo se tvářil, že sleduje ubíhající krajinu a využíval toho, že ho nikdo neobtěžoval hovory. Myšlenky v jeho hlavě však ubíhaly mnohem rychleji než rychlík, v němž seděl. Madam ho svou pobídkou, aby se sešli v Praze naprosto zaskočila. Tím spíš, že mu nesdělila nic bližšího, jen termín a čas, kdy se sejdou. Nic víc. A o to bouřlivěji pracovala jeho fantazie. Ačkoliv byl plný nejistoty a obav, neméně silně cítil i vzrušení. Situace v jeho pásu cudnosti, v němž byl podle přání Madam uzamčen, by jej usvědčil ze lži, pokud by se pokusil tvrdit opak.

V Praze byl s výrazným předstihem, aby náhodou nepřijel pozdě a Madam na něj nemusela čekal. Jeho rozpoložení mu pomáhalo ukrátit dlouhé čekání, až se málem stalo, že Madam skoro přehlédl. Spatřil až když byla skoro u něho. Rychle vyskočil z lavičky a vydal se jí vstříc. Zastřeným hlasem pozdravil a nejistě, s rozpaky jí rychle políbil ruku, kterou mu podala. Styděl se, takhle na veřejnosti, a přes pocity, které jim cloumaly, si povšiml, že si toho všimla. Nedokázal však posoudit, zda ji tím pobavil anebo rozzlobil, z její strany žádná jasná reakce nepřišla. Neměl čas nad tím přemýšlet. Jednak Madam pokynula, aby vykračovali v cestě, jednak si ho okamžitě podmanila svou přítomností. Už to, jak byla oblečená. Sice civilně, ale i tak boty na vysokém podpatku, těsné kožené kalhoty kombinované s elegantním lehkým kabátkem dokreslovaly její osobnost. Tam, kde nezainteresovaný patrně viděl elegantní krásnou dámu, tam on jednoznačně viděl dominantní Paní. Svou Paní. S náhle vyschlým hrdlem Madam následoval a spíše podvědomě reagoval na její dotazy jak se mu daří a jaká byla cesta. Na to, zda vůbec tuším, kam míří, se však nezeptala. Jak ubíhal čas, zvykl si že je zase po boku své Paní a propadl kouzlu její osobnosti. Zabral se do hovoru a dokonce přestal vnímat pohledy kolemjdoucích a přemýšlet nad tím, jestli někoho může napadnout jaký vztah mezi ním a tou nádhernou ženou, kterou doprovází, ve skutečnosti je.

O to větší šok utrpěl, když Paní zastavila a on ve zlomku vteřiny pochopil, oč půjde. Reklama, před kterou stáli, hovořila naprosto jasně. Prudce otočil hlavu a jeho vykulené oči se střetly s pohledem Madam. V jejích očích svítily ohníčky a na rudých rtech se jí rozhostil úsměv. Jakkoliv vypadala krásně, z toho výrazu mu v tuto chvíli spíš běhal mráz po zádech.

„To je kvůli… Kvůli tomu kondomu, že?“ špitl.

Nedávno totiž měl problém splnit úkol, který mu Madam uložila, a sice koupit si balení prezervativů, aby mohl doma trénovat anální praktiky. Jenže on se tak styděl si tuhle věc osobně koupit, ještě nikdy se v takové situaci neocitl, takže asi týden otálel, dokonce se snažil Madam přemluvit, že to není nutné a že to zvládne bez prezervativu, a nakonec si balení zbaběle koupil přes internet. Prodlení ale trvalo dlouhé dva týdny. Sice se Madam popravdě přiznal, ta doba čekání se jí ovšem nelíbila, a tak mu přislíbila, že mu s tím studem pomůže. Teď pochopil, jak to myslela. Znovu se na ni podíval a ačkoliv úspěchu sám nevěřil, vypadlo s něj tiché „prosím…“   Už když ještě to slovo doznívalo, bylo mu z pohledu Madam jasné, že slitování se tentokrát nedočká.

A skutečně. Madam jej beze slova chytila za ruku, čímž ho tak vykolejila, že se nezmohl ani na slovo, natož na odpor, a doslova ho vtáhla dovnitř. Když stanuli uvnitř a zavřely se za nimi dveře, vzala ho dokonce nonšalantně kolem pasu a přitiskla se k němu. Zatím Madam s úsměvem pozdravila mladou prodavačku, on – ve tváři zcela rudý – jej tak pípl, neschopen slova.

„Jak vám můžu pomoct?“, slyšel příjemný hlas prodavačky.

„Děkujeme, ale sami nevíme. Asi se nejdřív podíváme. To víte, jsme tu poprvé,“ odpověděla jí Madam s úsměvem.

Prodavačka úsměv opětovala a on by se nejraději propadl pod zem. Madam jej naštěstí odváděla dál mezi regály.

Zprvu vůbec nebyl schopný vnímat, co se kolem děje. Měl pocit, že se mu roztrhne srdce, styděl se k smrti. Madam ho stále držela kolem pasu, její mu dokonce zajela do zadní kapsy kalhot a hnědla mu zadek. Přes všechny nepříjemné pocity, kterých byl plný, tak mu byl záhy jeho pás cudnosti zase těsný.

Madam ho vodila mezi regály, komentovala jednotlivé předměty a popisovala mu, co s nimi lze dělat. Jeho rozpaky tak rostly, ovšem úměrně tomu i vzrušení. Prodavačka jim nechala volnost a jinak byl obchod naštěstí prázdný, takže s překvapením zjistil, že původní panika dokonce začíná klesat někam na stupeň stud – rozpaky – nejistota. Madam jím manévrovala mezi regály a jejich postupně obsah se postupně stával víc a víc pikantním. Chvíli postáli u oddělení nafukovacích panen a Madam s ním rozebírala, která z nich by se mu líbila.

„Možná bych ti takovou přítelkyni dovolila a tu a tam tě pro ni odemkla,“ přemýšlela nahlas. „Ale nemysli si, že to bude často. Ale mohla bych tě učit, jak uspokojit ženu. Byť v tvém případě gumovou,“ zasmála se vtipu. On se přirozeně nesmál a zase střídavě rudnul a rozhlížel se, jestli v okolí není někdo, kdo by je mohl slyšet. Po spíše marném výslechu, jestli by se mu víc líbila blondýnka nebo tmavovláska, černoška nebo běloška, s většími či menšími prsy, poodešli dále. I to ale bylo spíš z louže pod okap. Zde se totiž nacházelo oddělení umělých vagín a tak trápení začalo nanovo. O nic lepší to nebylo ani v oddělení s erotickým prádélkem. Z pásu cudnosti se v tu chvíli stal regulérní mučící nástroj. Vlastně si skoro oddechl, když dorazili do části, věnované BDSM pomůckám.

Zde byla Madam teprve ve svém živlu a on, vlastně pořád začátečník, nevycházel v úvahu, jaké všechny pomůcky vůbec existují. Prohlédli si různé typy svorek na bradavky, biče, bičíky, plácačky (jejichž kvalitě se Madam jen smála), probrali různé pásy cudnosti, u nichž mu Madam slíbila, že postupem času budou zmenšovat velikost, zaobírali se různými análními pomůckami. Zde mu zase Madam detailně popsala jeho budoucí výcvik, který umožní, že jeho anál pojme velikosti, které v něm v tuto chvíli vyvolávaly hrůzu.

I tu však přebil jednoduchý dotaz Madam:

„Tak co koupíme?“

Krve by se v něm v tu chvíli nedořezal. Jen vytřeštil oči, když Madam nahlas přemýšlela, jestli víc užijí nový anální kolík, anální kuličky anebo spíš svorky na bradavky. Madam zauvažovala i nad umělou vaginou. Ale tu záhy zamítla, že nebude mít tak časté využití, takže by to bylo plýtvání. On ji jen sledoval a nebyl schopný slova. Bál se jakkoliv projevit, aby si nepřitížil.

„Tak co si o tom myslíš ty,“ zeptala se ho Madam napřímo a mezitím přistoupila těsně k němu a rukou mu promnula rozkrok.

Jen polkl a sklopil oči k zemi.

„Já nevím, Madam. Já bych se styděl cokoliv tu brát. Ale jak rozhodnete Vy.“

Tu poslední větu vůbec nechtěl vyslovit. Podvědomí se mu trhalo na kusy. Část se bránila ji vyslovit, pro druhou část bylo nepředstavitelné, že by Madam neposlechl.

„Tak dobrá, jak myslíš,“ opět ho totálně vyvedla z konceptu Madam. „Tak tedy pojďme.“

Beze slova ji následoval.

Když se přiblížili na dohled prodavačky, Madam se zastavila.

„Ale, přece jen si něco vezmeme,“ řekla a zabočila k regálu s prádlem, kde vybrala jedny dámské kalhotky. O kus dál zase vzala krabičku prezervativů a podala je jemu.

„A tohle si vezmeš ty,“ instruovala ho kategoricky. Dál už na nic nečekala a vydala se k pokladně, kde zaplatila kalhotky. On se zatím šoural za ní, s hrdlem staženým a čelem zalitým potem. Madam už na něj s prodavačkou čekaly.

„A mladý pán si vybral…?“, oslovila ho prodavačka s úsměvem.

Já… Tady… Tohle…“ vykoktal ze sebe a podal jí krabičku kondomů.

Prodavačka je namarkovala, řekla mu sumu a on jí roztřesenou rukou podal peníze. Nechal jí i solidní dýško, popravdě hlavně proto, aby se nezdržovala drobnými a on už mohl zmizet pryč. Rychle poděkoval, rozloučil se a pospíchal ke dveřím. Na prodavačku se ani neohlédl, tak se bál výrazu její tváře. Madam se ale usmívala skoro od ucha k uchu.

Když vyšli před sexshop, Madam ho nasměřovala ke kavárně. Jen si objednali, usmála se na něho, sáhla do kabelky a podala mu balíček, v němž byly před chvílí zakoupené kalhotky, jak věděl.

„To je můj dárek pro tebe. Za tvou dnešní odvahu,“ usmála se na něj. „Měly by ti být, ráda bych, abys je nosil. To si ještě ujasníme.“

Koukal na ni a stěží z něj vypadlo „děkuji.“ Zase ho dostala. Dnes už po několikáté…