Na víkend k potěše Paní

(Text vznikl ve spolupráci s Madam Blanches)

Sobotní ráno

Je brzké sobotní ráno a já ležím u postele Madam Blanches, své Paní a Bohyně, která ještě sladce spí. Potichu vstávám, abych Ji neprobudil, a odcházím za svými povinnostmi: nakoupit čerstvé pečivo k přípravě její oblíbené snídaně a připravit ranní koupel. Madam má ráda čerstvé bagetky, máslo, jahodový džus a jakékoliv tvrdé sýry a rajčata. Zakládám si na své vizitce oddanosti a poslušnosti, svědčící o mých kvalitách dobře vycvičeného sluhy své nádherné Madam, Její spokojenost a blaho je tedy mou nejvyšší prioritou. Zvlášť tento víkend... Chci, aby byl pro oba nezapomenutelný. Vím dobře, že Paní dbá na čistotu, proto se po nákupu odcházím osprchovat, dřív než Ona vstane, abych byl hoden projevů Její přízně. Po koupeli si ještě oblékám latexové kalhoty – vím, jak se Madam ten pohled líbí a já přece chci, aby si tenhle víkend co nejvíce užila. Snídani již mám připravenou na podnose, tak ještě zbývá napustit voňavou koupel pro mou Bohyni.

Akorát včas! Madam zrovna vstává a míří do koupelny. Skláním zrak a v kleče Ji podávám ruku, aby mohla pohodlněji vlouznout do koupele a vychutnat si svou snídani. Tak jak to miluje. Po chvíli, kdy je božské tělo mé Královny již celé krásně prohřáté a snídaně je snědena, odkládá Madam podnos do mých rukou a já jej odnáším. Rychle se vracím, neboť nastává chvíle, abych Paní posloužil. Něžně umývám celé Její božské tělo a patřičná místa zbavuji opatrně nežádoucích chloupků. Příjemnou masáží obličeje náš ranní rituál v koupelně končí, důkladně svou Majitelku osouším a pomáhám Jí obléci se do županu.
„Jak víš, otrůčku, dnes je Můj den a proto bude tvým úkolem bavit mě, připtavit mi nejrůznější rozkoš a být mi po vůli, jakkoliv si budu Já přát!“ sděluje mi svou vůli Madam Blanches. „Nejprve tě čeká masáž Mých nadřazených nohou a pak se smíš věnovat mému krásnému klínu.“ Konám bez prodlení jak si Madam přeje. „Velmi příjemná masáž, chválím tě, ty moje čubičko.“ oceňuje Madam moje úsilí a obléká si podvazkové silonky. Pak mi nastavuje rozkročením svůj klín a chce po mě nádherný fisting, plný po sobě jdoucích orgasmů. Beru si k tomu latexovou rukavici, vím, že Paní latex vzrušuje, a  pomalu jedním prstem připravuji Její božskou lasturku. Celé to doprovázím skládáním poklon na Její neobyčejnou krásu, jak se sluší a patří. Klečím pokorně před svou Madam a snažím se dělat jí dobře, za opakování ód na Její okouzlující osobu zajíždím hlouběji a hlouběji. Cítím, jak Její klín vlhne a víc a víc se otvírá dalším prstům, které pomalu přidávám tak, jak to má má Paní ráda. Po rukavici mi stéká voňavá šťáva klína Madam a Ona mi povoluje ji olíznout. Je to jedna z mých nejoblíbenějších pochoutek i jedno z nejvyšších vyznameníní zároveň. Poznávám z toho, že má Paní je dobře naložena a spokojena s mým konáním. Již v ní mám čtyři prsty, když mi Madam poroučí ať přidám k dílu i jazyk. Poslouchám a v přírazech nepřestávám. První výstřik mé Madam mi míří přímo do obličeje, jsem z toho celý vzrušený a zároveň šťastný, že mám tak úžasnou Vládkyni. „Dělej, dej do mě celou ruku a pořádně mě udělej, ať tě moje výstřiky celého pokryjí, chci vidět, jak seš celý zmáčený!“ poroučí dále Madam. Usilovně se snažím, aby byla Madam Blanches spokojena, vím, že je velice náročná a jeden orgasmus Jí nestačí. Dělám Paní celou řadou orgasmů,  až do jejího úplného vyvrcholení, kdy je celé Její tělo pokryto potem a Ona se svíjí pod projíždějícími vlnami vášně, ústícími v rozkošnou explozi. V tu chvíli Madam dává své nohy k sobě, choulí se do klubíčka a nechává tu rozkoš v sobě doznít. Jsem z toho celý v učarování a pokorně klečím a čekám na další pokyn. Paní ještě nějaký čas leží a své tělo nechává uklidnit.

„Dobře jsi odvedl svou práci, otroku.“ chválí mě Madam Blanches. „A teď přines ten velký připínací čurák a já ti za odměnu a pro svou radost projedu ten tvůj čubí zadek. Vem si na sebe ty nové latexové kalhoty s otvory a mě přines rukavice, důtky, obojek s řemínkem a gel.“ rozkazuje dále. Když se vracím, nařizuje mi opřít se o židli a nasazuje mi obojek na znamení mé podřízenosti. Hlavu mi tlačí k zemi, zadek mi zvlhčuje gelem a pořádně mi ho projíždí rukou. „To je taková předehra... Musím tě důkladně připravit, ať můžu pořádně zajíždět do tvé čubí prdele se svým nádherným umělým ptákem. Určitě se na něj už těšíš, co?“ směje se mi Madam. Já samozřejmě přikyvuji a děkuji za její ohleduplnost. „Chci při tom slyšet tvoje vzdechy a poklony k mé osobě, a to pořádně a po celou dobu!“ nařizuje mi Madam Blanches. Mezitím už důtky rajtují po mých stehnech a zádech, Madam si mě při tom přidržuje za obojek a tvrdě přiráží do mého análu. Tempo a intenzitu přírazů střídá podle své chuti. Z mého penisu už kapou rozkoše a tak se osměluji a prosím pokorně svou Bohyni, abych si ho směl vyhonit. Paní do mě zajíždí ještě třikrát a teprve pak mi dovoluje, ať si ho na Její počest vyhoním. Netrvá dlouho a pod ranami důtek už moje otrocké sperma dopadá na židli. Madam ho nabírá na své dlaně, voní k němu a se smíchem ho roztírá po mém obličeji – prý jako prevenci před vráskami. Jsem celý hotový, přesto však šťastný z toho, jaký krásný den to dnes je. Pak je mi poručeno dát si sprchu a po umytí servírovat své Paní, která už odpočívá v obýváku, šampaňské s ledem a jahodami. Pro pobavení jí k tomu pouštím z DVD Její oblíbený film a kleče vedle ní chystám se psychicky na večer, neboť Madam touží jít tančit do klubu, jak mi sděluje.

Sobotní večer a noc
Poklekám v předsíni a pomáhám své Madam vyzout se. Vládne chladné, až mrazivé ticho... V duchu si nadávám... Jak ten den skvěle začal, tak se taky všechno náležite posralo. Štve mě to a mrzí. Vím, že nejsem žádný tanečník a ví to i má Paní. Přesto ten výbuch v tanečním klubu byl mou vinou. Teď je s bídou 10 hodin a značná část sobotního večera je ještě před námi. Nebo není? Má Paní mlčky a přezíravě odchází do pokoje a já přemýšlím, jak si alespoň trochu napravit reputaci. Utíkám do koupelny a připravuji své Bohyni koupel s voňavými oleji, kterou má tak ráda pro své osvěžení. Ač se soustředím na svůj úkol, v mysli se pořád probírám tím večerem v klubu, kde se co a jak tak zvrtlo...

Koupel je konečně připravena, jdu to tedy ohlásit Madam. Přijímá to oznámení aniž by hnula brvou, ignoruje mě. Cítím, že mě Její odtažitost bolí, vrhám se tedy k Jejím nohám, abych prosil za odpuštění... Její rázný kopanec, kterým mě odstrkává, však můj pokus o omluvu ukončuje. Madam mě chytá za vlasy, dává mi ostrou facku a přitahuje můj obličej blíže ke svému: „Tak nejenže si mi zkazil večer, ale ani nevíš, jak se máš v mé přítomnosti správně chovat. To bude mít následky! Pro tebe!“ procedí mezi zuby. Zarazím se. Nojo, tak jsem myslel na to, co se odehrálo a jak to Madam vynahradit, že jsem zapomněl na základní pravidlo – v Její přítomnosti nejsem hoden, nestanoví-li Madam jinak, nosit jakékoliv oblečení, krom svého obojku. K sakru!!! Má Paní mezitím odchází do koupele. Odbíhám se vysvléknout a uklidit si oblečení a rychle zase zpátky do koupelny být Paní k ruce. Už nahý poklekám k vaně a s ručníkem připraven splnit každé přání své Madam. Ta mě ovšem nadále ignoruje a myje se sama. Po chvíli vstává a já přiskakuji s nachystaným ručníkem... Mlčky jej ode mne bere a osouší se, já poklekám znovu k Jejím nohám a smutně klopím zrak. Madam si obléká svůj rudý saténový župan a nevšímavě odchází. Já se chápu úklidu koupelny. Poté, co vypustím vodu, omyju vanu a setřu podlahu do sucha, přicházím do obýváku. Ma Paní sedí na pohovce a kouká na nějaký program v televizi, upíjí k tomu svůj oblíbený sekt. Poklekám k Jejím nohám a čekám co bude. Opět nic. Ticho, žádný příkaz, žádná nadávka, nic. Už mě ten chlad začíná vnitřně ničit, byl bych raději za pořádné vynadání a tvrdý trest než za tento demonstraitvní nezájem. Pokouším se opět opět políbit Její nohu, ale odsouvá ji. Klečím tedy bez hnutí vedle pohovky, s hlavou sklopenou a přebírám se svými chmurnými myšlenkami, až jsem ztrácím povědomí o čase.

Najednou cítím dotyk... Má Paní zvedá mou hlavu a upřeně mi hledí to očí... „Zlobil si Paničku, že?“ pokládá spíše řečnickou otázku. Smutně kývám hlavou. „Mrzí tě, žes zlobil?“ padá další řečnická otázka. Kývu o to zuřivěji. „Tak popros Paní o odpuštění...“ říká můj Anděl a nastavuje svou nožku. Okamžitě padám k zemi a zasypávám nastavenou nožku polibky. Ze zhora slyším jen pobavený smích. „Dobře, věnuj se mým unaveným nohám a třeba ti odpustím.“ slyším hlas své Bohyně. Následující okamžiky tedy zasvěcuji nožkám své Madam, střídavě je pokrývám polibky a masýruji je jazykem, až do umdlení. Ani nevím kolik času uběhlo, když Paní vypíná televizi a velí k odchodu do ložnice. Ona usedá na postel, já poklekám vedle. Mlčky na mě hledí. V očích jí svítí ohníčky, na rtech pobavený úsměv. Začínám tušit, že večer ještě nekončí. „Přemýšlím, jak tě potrestat za tvé dnešní prohřešky, drahoušku.“ říká. „Souhlasíš snad, že tě musím potrestat, nebo ne?!?!“ zvyšuje Madam mírně, leč důrazně hlas... Zuřivě kývu na souhlas a prosím o trest, byť se mi hlas třese a slova zadrhávají v krku. „Dobře, jsem ráda, že máme stejný názor“ směje se Paní. „Pojď a lehni si na postel“ rozkazuje rázně. Okamžitě poslechnu. Dále mi nakazuje vyšpulit pořádne zadek – aha, přijde výprask. Splním příkaz a jen se v duchu modlím, aby nebyl příliš tvrdý. Madam si mezitím přichází a hladí mě po rukou zadku. Pak slyším, jak několikrát máchne do vzduchu a následuje první rána! Plácačka!!! Děkuji za ránu. Následuje druhá, třetí, čtvrtá, pátá. Za každou ránu způsobně děkuji. Najednou Madam přestává. Neodvažuji se ani pohnout. „Zpestříme to, co říkáš?“ povídá najednou Madam. „Jak si přejete Vy, má Paní“ odpovídám tiše, drobně se třesoucím hlasem. Samozřejmě, že mi nějaké „zpestření“ není po chuti, ale nejsem v pozici, abych odporoval...

Paní se probírá skříní s našimi hračkami a cosi hledá. Za chvílí přichází blíž a usedá na postel vedle mě. Pohladí mě po vlasech, vděčně se na ni podívám. Přestože jsem Ji naštval, cítím, že mě má stále ráda. Je to tak úlevný pocit... Jakoby Madam tušila, co se mi hodí hlavou, tiše povídá: „Víš dobře, že tě nerada trápím, ale musíš být za svůj prohřešek vůči své Paničce potrestán, abys mi nezvlčil a pamatoval si to pro příště....“ „Ano, má Paní“ špitám... „Rozhodla jsem se udělit ti 25 ran jako trest, pět už je tedy za námi. Protože jsi ale byl moc moc zlobivý, zbylých dvacet ran dostaneš s kolíkem v prdeli. Vím, že anální praktiky nemáš zrovna v oblibě, já však ano a navíc tě to naučí nejlépe jak se chovat k Paní!“ říká Madam rozhodně. Není o čem debatovat. Vidím jak Madam bere do ruky kolík – naštěstí lidských rozměrů, což mě trochu uklidňuje – a potírá ho gelem. Pak ho pomalu vsunuje do mého análu. Když je tam až po okraj, vstává a bere opět do ruky plácačku. „Teda zbylých dvacet ran, můj milý. Doufám, že budeš statečný a nechceš mě ještě víc naštvat.“ říká důrazně. Jen tiše kývu na souhlas. Padá další rána, o něco silnější než předchozí. Děkuji za ni. A další a další. Díky kolíku v zadku je cítím o to intenzivněji. Paní důmyslně střídá frekvenci i sílu úderů. Ke konci už se mi poznatelně třese hlas. Ani výprasky nejsou nic, co bych si užíval. Od toho tu ale v tuto chvíli nejsem, což je mi zřejmé. A je konec. Zadek mě pálí, kolík tlačí až ve střevech. Paní odkládá plácačku a přisedá. Hladí mě po zadku, občas ho políbí. Dává mi tak najevo, že trest je za námi a mezi námi dvěma se nic nezměnilo. „Tak a půjdeme spát, ne?“ ptá se Paní. Rád kývu na souhlas, mám toho přece jen už dost za celý den. „Dostala jsem takový nápad.“ říká Madam a nápadně se uculuje. „Chtěl bys spát se svou Paní na jedné posteli?“ Překvapeně vyvaluju oči a blekovám něco o tom, že by mi bylo ctí, pokud si Paní přeje... Jsem úplně vyveden z míry, co to má znamenat, proboha? „Nebude to ale pro tebe jen tak, jak asi tušíš.“ konstatuje Madam. „Pro takovou čest musíš taky něco podstoupit...“ Přisvědčuji na znamení souhlasu. „Strávíš tedy noc v poutech, přivázaný k pelesti. A samozřejmě, s kolíkem v zadku. To je součást tvého trestu. Zapomněla jsem ti to říct, drahý?“ Doplněno zářivým, odzbrojujícím úsměvem.

Aniž by cítila potřebu na něco se mě dále ptát, nasazuje mi Paní na ruce i nohy kožená pouta a uchycuje je k pelesti postele, takže sice ležím, ale pěkně protažený. Pak chvíli zálibně hledí na své dílo. „Výborně“ říká radostně a plácne mě lehka do podbřišku, sledujíc jak se prohnu. Poté zhasíná světlo. Než si mé oči zvyknou na tmu, mohu jen poslouchat jak se má Paní svléká z županu a obléká si noční košilku. Poté ulehá ke mě. Svou hlavu klade na má prsa. Užíváme si oba ticha a klidu, zcela beze slov. Paní mě hladí jednou rukou po těle. Tu tam, tu onde. Zavírám oči a po chvíli začínám spokojeně vrnět. Tu ucítím ostrou bolest!!! Až lehce vykřiknu... Zuby mé Paní se zatnuly do mé už vzrušené bradavky a nehty mi přitom tvrdě přejela po žebrech. „Snad sis nemyslel, že to budeš ty, kdo si tady bude užívat!!!“ říká výhružně. „Nečekal si přece, že z toho všeho vyjdeš tak lacino. Jen s pětadvaceti na holou... Nebo jo, blbče?!?!“ Popravdě, myslel, ale to už je věcí minulosti. „Dlužíš mi zábavný sobotní večer, odreagování po namáhavém týdnu. A když seš takové nemehlo a totálně si mě v tom klubu ztrapnil, že jsme museli odejít, zabavíš mě holt jinak.“ Začínám se znovu bát.... A poprávu. Několik dalších minut mě Paní škrábě po celém těle, tahá mě za bradavky a kroutí jimi, až sténám. K ničemu to nevede, jen jsem si vysloužil roubík a několik facek. Madam rafinovaně střídá hlazení, polibky a škrábání. Cukr a bič, hra na kočku a na myš... Je zřejmé, kdo je kdo. Netrvá dlouho a zareaguje na to i můj penis. Paní si toho samozřejmě hned povšímá, nepochybuju ani vteřinu, že právě tohle bylo jejím cílem po celou tu dobu. „No co to je, tohle?!?!“ slyším její zvýšený hlas. „Taková drzost! Neřekla jsem jasně, že tu nejseš od toho, aby sis užíval, ty šmejde???“

Než stačím jakkoliv zaregovat, obdržím několik pádných ran přes penis, to ho ale paradoxně jen nabudí. „Tak tohle teda ne!“ vyštěkně Madam naštvaně, nevím, zda doopravdy či na oko, zvedá se z postele a kamsi odchází z pokoje. Po chvíli se vrací s čímsi v ruce. Sedá si zpátky ke mě tak, abych neviděl. Usedá obkročmo na mé břicho – můžu se kochat pohledem na její krásné vlasy, které tak miluju, i její nádherný zadeček, ale nějak mi to nepřichází na mysl. Tuším, že mě čeká něco, z čeho nebudu moc nadšený. Bohužel, mozek reaguje za mě a erekce znovu bytní... Vidím, jak má Paní vrtí hlavou... „Tak on je skutečně nepoučitelný“, říká vážným hlasem. „Tak ti dopřejeme, ty nadržená čubko, no...“ A začne mě pomalu honit... Ztrácím ostražitost a upadám do příjemné letargie... Už už to přichází, chrčím do roubíku. Najednou Paní přestává a otáčí se na mě. „Nechceme přece Paní zasvinit postel tvým čubčím semenem, že ne?“ směje se mému zklamání. „Řekla jsem přece, že to nebudeš ty, kdo si tu bude užívat, nezapomínej, ty nicko. To celé, je součást tvého trestu! A ten ještě není u konce...“ Poté se znovu otáčí k mému penisu – a najednou se celý vzepínám!!! Můj penis i koule prostupuje chlad, Paní si očividně přinesla led z kuchyně... Jezdí mi s ním po genitálicích až k ústí zadku, objíždí kolík a vrací se zpět k podbřišku. Spokojeně se přitom směje. „Tak vidíš, že to pomohlo, čuráček už zase spinká...“

Paní ze mě slézá a přilehává opět ke mě. Zbytkem ledu mi jezdí po bradavkách, dokud se nerozpustí. Pak rozetře vodu po těle, mokrou ruku otírá do mého obličeje a vlasů. Poté mě políbí na čelo a do ucha mi šeptem popřeje krásnou noc... Skrz roubík huhlám to samé přání, odpovědí je mi pohlazení po tváři a další polibek. Poté se už Madam otáčí na druhý bok, poodtáhne se ode mne, přikrývá se dekou a po nějaké době už slyším jen Její spokojené oddychování. Já ležím na nahý a zmáčený na mokrém prostěradle a tělo si uvědomuje svou pozici, začínám v končetinách cítít mravenčení, které mi slibuje dlouhou probdělou noc. Zvolna odlouvá pocit vzrušení, kterému dnes nebylo dovoleno dojít vrcholu. Koukám do tmy, poslouchám spokojený spánek své Paní a jsem sám se svými myšlenkami. Čert vem orgasmus, říkám si. Vždyť ležím vedle té nejnádhernější Ženy v Její posteli, to je větší odměna, než chvilková slast. Duší se mi rozlévá pocit štěstí a spokojenosti... Když tu... Černá myšlenka v pozadí dostává ostřejší obrysy... Nejsi tady od toho, aby si užíval... Tvůj trest ještě není u konce, zní mi ozvěna v hlavě... Něco je špatně! Ano, je, jsem přece svázaný! Jak ráno nachystám své Paní koupel a snídani??? Zachvacuje mě panika, strach a deziluze... Ani zítřejší den nezačne s vysokou pravděpodobností dobře a únava z nevyspání nebude mým největším problémem...                                        

Nedělní dopoledne
Po dlouhé noci, kterou jsem jako trest za svou neposlušnost musel prožít v poutech, se budím z křehkého spánku velmi záhy, což mi dává skvělou příležitost kochat se pohledem na to, jak první ranní sluneční paprsky dopadají na spanilou tvář mé čarokrásné Paní. Pohled na to, jak si světlo hraje s odleskem Jejích vlasů znovu zotročuje už zotročeného. Přemýšlím, jak dlouho ještě budu mít tu možnost se v klidu dívat na svou Paní, než se probudí a začne nový den plný povinností.  Při tom pomyšlení čekám s mírnou obavou co přijde jako první po Jejím  probuzení. Je neděle ráno, snídaně není hotová a já se nacházím na mokré posteli stále spoutaný. Do těchto myšlenek se pomalu se probouzí má Vládkyně a otáčí se ke mě. „Dobré ráno drahý, tak jak se ti spalo?“ táže se mě s poznatelným nádechem ironie a úsměšku v koutku úst. Moc slov ze sebe nedostávám, roubík mi to znemožňuje. Paní mi ho ihned vyndává a s důrazným výrazem v očích čeká na mou odpověď. „A rozmysli si dobře, co mi povíš! Podle toho totiž bude vypadat dnešní den!“ Ač polámaný, ale i štastný že můžu být v Její přítomnosti a hledět do Jejích překrásných očí, tak s pokorným pohledem odpovídám: „Moje nádherná Paní, moc Vám děkuji, že jste mi dovolila s Vámi sdílet lože a udělila mi trest za mé nevhodné chování.“ Pokorný pohled se zrcadlí v mých očích a Paní je zřejmě spokojena. Odvazuje mi totiž pouta na rukách a k mému obličeji už míří Její gazelí nožky, abych své Paní projevil po ránu patřičnou úctu… Bez prodlení tak činím, je to nejen moje povinnost vůči mé Královně a Bohyni, ale i veliké potěšení. Pomalu, pečlivě a s úctou líbám obě nožky. Cloumá mnou pokušení dovolit si víc a věnovat se jednotlivým prstíkům své Paní, ale žádný takový pokyn jsem nedostal, tak se raději opatrně stahuji.

Mám i další důvod, citelně by to posílilo mou ranní erekci a stále mám na paměti, jak nelibě tento stav večer má Paní nesla. Podvědomně se choulím do klubíčka a stahuji nohy k sobě v domnění, že nevítaný stav rychle odplyne. Avšak marně... „Copak se tak krčíš, miláčku???“ slyším najednou zvýšený hlas své Paní. „Něco tě snad bolí? Že by kolíček?“ Dodává s náznakem ironie. Obrací mě na záda a násilím roztahuje nohy... „Ale ale, copak to vidím, ty nadržená čubko?“ pokládá očividně řečnickou otázku. „Má milostivá Paní, moc se omlouvám, prosím odpusťte mi to...“ blekotám. „Ale čubičko moje, to je přece správně, že své Paní vzdáváš úctu – no ne?“ přerušuje mě Madam. Zmateně přisvědčuju. Včera prohřešek, dneska úcta? Jsem zmatený, ale Madam je ta, kdo určuje pravidla, marná sláva. „Nojo, ale co s tebou teď, není to nepohodlné a bolestivé, drahoušku můj?“ ptá se Madam starostlivě. Přisvědčuju, nepohodlné to teda je... „Tak to s tím přece musíme něco udělat, vydrž Panička ti od toho ihned pomůže....“ říká Paní a začíná mi jemně honit ocas. Uvolňuju se a začínám se těšit, že ráno bude jiné večera... Po chvíli se Madam otáčí k nočnímu stolku a něco hledá. Vidím, že vyndává jakousi tubu s krémem a roztírá si jej po ruce. Má naděje a očekávání rostou, patrně lubrikant. Má Vládkyně se otáčí zpět ke mě a znovu mě chytá za penis. Jezdí po žaludu sem tam a roztírá ten krém. Najednou mě z mého sladkého rozpoložení vytrhává ostrá pálivá bolest! Až sebou s výkřikem trhnu. Celý penis mám najednou jako v ohni! Očividně to nebyl lubrikační gel. Bolest mi vystřeluje až do břicha, celý se kroutím. Madam se naopak spokojeně směje: „To by ti mělo od té erekce pomoct, ty čubko jedna hloupá. Snad sis nemyslel, že se ušpiním od tvého semene...“ Pak si mi obkročmo sedá na hruď. „Mimochodem, nepřipravils mi dneska snídani... Protože jsem se ale dobře vyspala, chci být milosrdná. Pokud mi svým jazykem uděláš pěkný orgasmus, odpustím ti to prodlení.“ S těmi slovy přisedá blíž k mému obličeji, poodhrnuje si saténovou košilku a nastavuje mi svou božskou mušličku. S očima plnýma slz se natahuju, něžně, pomalu líbám lasturku své Královny, po celém odvodu, pak i na klitoris a pomalu, zvolna nořím svůj nehodný jazyk dovnitř a odvádím svou práci. Trvá to dlouho, Paní nestačí jeden orgasmus... Dostávám se do tranzu, jehož výhodou je, že přestávám vnímat pálení penisu. Po chvíli mě jazyk celý bolí, mám ztuhlá ústa, ale nepřestávám. Její slastné steny mě bičují k lepší výkonu. Pojednou mě zaplacuje božská šťáva mé Paní a ta se s výkřikem hroutí na postel. Chvíli se chvíjí a zjevně si užívá dozvuky svého orgasmu. Alespoň v tomhle umím svou Majitelku potěšit, bytní moje subí ego. Za několik okamžiku si Paní sedá, odvazuje mi dosud spoutané nohy a beze slova mě zkopává z postele dolů. Dovoluje mi také vytáhnout si ze zadku ten pekelný kolík. Konečně!

Okamžitě pospíchám udělat ranní kávu a lehkou snídani. Když je hotovo, vracím se zpět. Paní leží na posleli v polosedu a čte si. Poklekám u lůžka a podávám jí v natažených rukou tác. Paní mlčky kyne směrem k nočnímu stolku. Odkládám tedy tác na něj a čekám co dál. „Lehni si sem ke mě a pojď mi dělat podnos, ať se nemusím hrbit u toho stolku.“ rozkazuje Paní. Okamžite poslechnu a lehám si přes Její natažené nohy tak, aby na moje záda Madam mohla položit tác s jídlem, což Ona taky ihned činí. Pak už spokojeně, beze spěchu snídá. Pozice mi za chvíli začně být nepohodlná, ale zatínám zuby a snažím se ovládnout co nejvíc třes, abych nic nerozsypal ani nerozlil. Umím si živě představit, co by následovalo... Trvá to snad věčnost, než Paní dojí a nařizuje se, abych vše odnesl. „A nezapomeň navštívit sprchu, ty špinavé prase. Seš celý zpocený!“ klade mi důrazně na srdce. Vše bez otálení vyplňuji. Když se vracím ze sprchy, vidím Madam jak stojí nad svým botníkem a cosi rozvažuje... „Moje boty by potřebovaly vyčistit, co říkáš, otroku?“ říká zadumavě. „Jak myslíte, Paní.“ formálně jí dávám za pravdu. „Jen je otázka co udělat s tím tvým ocasem, abys mi botičky nezamazal. Moc dobře vím, že jen jak moje nádherné botky vidíš, už ti z něj teče jak ženichovi.“ váhá Paní. „Pojď sem, ty nulo!“ velí rezolutně. „Už vím jak na tebe.“ Chytá mě za genitálie a vede zpět do koupelny. Zde dostávám rozkaz usednout na okraj vany a roztáhnout nohy. Madam pokleká a bere do rukou košík s kolíčky na prádlo – začíná mi být jasný směr Jejích úvah! A skutečně, Madam bere do ruky jeden kolíček za druhým a klade je na můj penis i koule, až jsem tam dole za chvilku jako ježek. Já jen svírám zuby. „Tak a máme to.“ konstatuje spokojeně Madam, když je jí po chvilce zdá dílo hotové. „A teď se můžeš vrhnout na tu práci. Jo, a pozor, za každý spadlý kolíček máš u mě po dokončení práce dvě rány bičíkem. Tak buď opatrný, můj milý!“ upozorňuje mě s ďábelsky sladkým úsměvem. Opatrně, teda kačeřím krokem, tedy odcházím k botníku, poklekám a začínám se věnovat obuvi své spanilé Paní. Z obýváku „mi“ k tomu hraje hudba, kterou si Paní pouští ke své relaxaci. Beru do ruky jeden pár za druhým a pečlivě je čistím. Nikam nespěchám, vím, že by mě to neprospělo. Kolíky sice bolí a sem tam dokonce nějaký odpadne, ale kdybych nevyčistil boty pořádně ku spokojenosti Madam, trest by byl mnohem horší než výprask za spadané kolíčky. Když je vše hotovo, odcházím oznámit splnění úkolu Madam a hlásím také, kolik kolíků během té doby popadalo. Je jich celkem 15, vysloužil jsem si tedy 30 ran. No, mohlo to být i horší, utěšuji se.

Paní nejprve kontroluje boty a nechává mě klečet u pohovky. Očekávám s rozechvěním Její návrat. Byť jsem se snažil, jeden nikdy neví, co mu uteče, kde co opomene. A Madam má ve vztahu k mým proviněním extrémně vyvinutý pozorovací talent.Vrací se však očividně spokojena. „Máš velkou pochvalu, poskoku. Je vidět, že si své Paní náležitě vážíš a víš jaký máš ve mě poklad. Co teď teda s tím trestem za popadané kolíky....“ rozjímá Madam. Mám sto chutí škemrat o odpuštění, ale nejsem si jist, jestli bych ji spíše nerozzlobil, tak mlčím a smutně hledím k zemi. „Na druhou stranu, abys neřekl, že jsem tyranka, asi bych měla zohlednit tu pečlivou práci, kterou jsi vykonal...“ dává mi Paní naději. Prosebně k ní zvedám oči... „Ukaž, kolik kolíčků ti zbývá... Hele, další tři dole, to jsme na 18, pokud dobře počítám, že? Dejme tomu tedy 20.“ ubíjí mě svou neúprosnou logikou. „Ale ale, copak je to za psí pohled, ty snad se mnou nesouhlasíš???“ Razantně odmítám byť jen myšlenku na nesouhlas. Odpovědí je mi spokojený široký úsměv, značící vědomí vítězství. „Dobrá, protože seš takový hodný subíček, i já budu hodná Panička a od trestu pro tentokrát upustím...“ Vrhám se na zem a líbám Její nohy jak o život. Paní se jen směje. „A hele, shodil jsi dalších 5 kolíků...“ chladí Její hlas moje srdceryvné díky. „Já ale ještě nedomluvila, ty má submisivní prdelko.“ říká a najednou cítím, jak mě hladí bičíkem po zadku. V okamžení celý tuhnu. „Sice tě nepotrestám, mám ale chuť se bavit. Tedy šup na nohy, postav se proti gauči čelem ke mě a pořádně se rozkroč!“ velí Madam. Ihned tak konám. Madam ve mezitím usazuje pohodlně v křesle, s bičíkem v ruce. „Rozhodla jsem se dát ti malou lekci v tanci, když seš takové nemožné nemohlo, jak si včera ukázal.“ informuje mě rozmilým hlasem. „Děkuji Vám, má milostivá Paní, jsem poctěn.“ odpovídám automaticky. „A protože ses očividně v klasických tanečních mnoho nenaučil, musíme to vzít asi do rukou formou SM. Takže ti zbytek těch kolíčků sundám pomocí bičíku a uvidíme, jak mi zatancuješ.“ A hned švih, první kolíček letí dolů, až jsem bolestí vykřikl.... „Tak i se zpěvem? Klidně, zpívej si, pokud ti to pomůže v tanci, drahý.“ komentuje to Paní kousavě a zasazuje další rány. Svírám zuby, sténám, oči mi vlhnou a kroutím se jako derviš, zvlášť když pádná rána dopadne na koule nebo penis – což se děje na můj vkus až moc často. A konečně poslední kolík... Klesám na kolena a instinktivně se chytám za bolestivé místo. Skze mlhu slz vidím jak mi Madam nastavuje před obličej bičík. Políbím ho na znamení díků. „Šlo ti to docela dobře, asi ještě rozvážím, jestli nezavedeme nějaké pravidelné kurzy. Třeba to na tebe bude mít kladný vliv, ačkoliv nečekám, že z tebe bude nějakej Swayze.“ rozjímá má Paní. Já se zatím snažím vypudit pocit bolesti a ovládnout zas sám sebe. Ani nevnímám, že Madam odchází.

Až po chvíli cítím Její ruku, jak mě hladí po hrudi a prsty hrající si s mými bradavkami. Sklání se ke mě a klade mi svou hlavu na rameno. Cítím nádhernou, opojnou vůni jejího parfému i vlasů. „Bolí tě to, ty můj chudáčku?“ šeptá mi něžně do ucha... Už ten projev zájmu a souznění stačí, abych na bolest v podbřišku zapomněl. „Už ne, moje drahá Paní.“ špitám. „To je dobře“ slyším její svůdný šepot. „Protože tě chci konečně odměnit. Podívej, co jsem si kvůli tobě oblékla.“ Otáčím hlavu a vidím, že si mezitím, co jsem počítal svoje koule, oblékla ty nádherné kozačky, které mám tolik rád. „Když si věnoval takovou péči mým botám dneska, řekla bych, že i ony by se to měly nějak odměnit.“ usmívá se na mě moje krásná Bohyně. „Máš povolení se na ně vystříkat...“ Skláním svou hlavu ke špičkám své Paní a uctivě děkuji za Její laskavost. „Chci abys mi přitom hleděl do očí, aby se mohla kochat výrazem tvé oddanosti.“ rozkazuje Madam a pro všechny případy jistí úhel mé brady bičíkem. Poslechnu. Jsem tak nadržený a vzrušený, že to netrvá dlouho. Za chvíli cítím blížící se vrchol a za okamžik už exploduju. Roztřeseným hlasem Paní znovu děkuji za laskavost – tohle byl můj tajný sen tak dlouho – a zvedám se,a bych odešel pro nějaký ubrousek na otření bot. „Kam si myslíš, že jako jdeš šmejde?!?!?“ zastavuje mě změna hlasu mé Paní. Koktám, že jsem chtěl jít pro něco na utření spermatu z bot... „To jsem ti nenakázala!“ chladně odpovídá Madam. „Na kolena a zpátky!!!“ Stává se jak řekla. „A teď všechno to svinstvo koukej slízat!“ rozkazuje mi. „Coože? Slízat vlastní sperma?“ vyhrknu bezrozmyslu. „Paní, prosím Vás, to ne, prosím....“ Madam však mé protesty jen rozčílí. „Jakže, prosím??? Tak ty si dovoluješ odporovat, ty červe? To mám za svoji laskavost???“ rozkřikne se, chytí mě pevně za vlasy a začne svou nohou roztírat sperma po mém obličeji. „To abys sis to přestal ošklivit. Vždyť je to tvoje! Tak a zbytek koukej slízat, ty šmejde vzpurnej.“ Už se kontroluju a tak skoro bez zaváhání slízávám zbytky spermatu z bot své Paní a soustředím se především na přemožení nutkání ke zvracení. „No vidíš, že to jde, jak si pochutnáváš.“ komentuje Madam mé počínání. Očišťuju pečlivě celé boty, abych si nepřitěžoval a dokola opakuju slova omluv. Paní mě mlčky pozoruje. Jsem u konce, tak tázavě pohlédnu vzhůru co Ona na to... „No, zdá se, že dobré.“ konstatuje a přejíždí rukou po kozačkách. „A teď mazej do koupelny se umýt, ty prase, máš mrdku ve ksichtě, je mi z tebe zle.“ pohání mě a na zvýšení důrazu svých slov mi uštědří několik pádných ran bičíkem. Nečekám na nic a vyrážím ku koupelně. „Na tvé výchově budeme muset ještě silně zapracovat.“ provázejí mě kategorická slova Madam...