Vládkyně nad sny

Blíží se půlnoc, tak ulehám ke spánku. Nemám zrovna dobrou náladu, trápí mě samota.  Má Paní totiž relaxuje někde daleko ode mě a užívá si zasloužené dovolené. Dlouho se neklidně převaluju z boku na bok, spánek ne a ne přijít... Jsem tak unavený, že když už se uráčí, nestačím to ani zaregistrovat. Nevím, jak dlouho jsem spal, když tu mě náhle z bezesného spánku budí polibek a současně s ním silné tahání za bradavky... Otevírám rozespale oči – a krve by se ve mě nedořezal! Z několika centimetrů se na mě podmanivě usmívá tvář mé zbožňované Paní... „Má Paní... Jak to... Kde se tu berete...“ koktám zmateně. Mou dezorientaci jen posiluje ta skutečnost, že vzápětí seznávám, že jsem nahý a především mám ruce spoutané a přivázané k čelu postele. „Ale ale, to je mi přivítání! To mě nerad vidíš? Čekala bych teda, že budeš Paničku jinak vítat, když jsi mě stál za takové překvapení... Čubko jedna nevděčná!“ nabírá intonace Madam v závěru věty na chladu. Okamžitě se omlouvám, že ne, že mám radost nesmírnou, že jsem počítal minuty, které mě dělí od návratu mé Bohyně, ale že jsem to nečekal, že mě překvapila... Odpovědí je mi jen vítězoslavný spokojený úsměv. Madam si lehá vedle mě na lůžko a chvíli se soustředí na mé nahé tělo. Jezdí svými jemnými ručkami sem a tam, tu se věnuje penisu, tu varlatům, tu bradavkám, tu si nechá olizovat své nádherné prstíky. Moje vzrušení roste, což bylo bezpochyby úmyslem Madam, jak Ji znám...

Najednou se Madam zvedá, sedá si mi obkročmo na břicho a chvíli si hraje s tím, co je jen a jen Jejím majetkem. Zanedlouho Ji to ale přestává bavit a sune se pomaloučku blíž a blíž ke mě. Po celou dobu mě hypnotizuje upřeným pohledem lovící kobry. Zastavuje se na mých prsou a bez jediného slova si vyhrnuje noční košilku. „Prosím, má Paní...“ šeptám chraplavým hlasem prosbu o naznačenou poctu. „Ano? Prosíš? Chtěl bys své milované Paničce udělat dobře? Fajn, ale maličko si tě ještě upravím, ano?“ odpovídá Madam. Strká mi do úst svou překrásnou nožku a pomalu, pomaloučku si shrnuje dolů punčošku. Pak mi s ní přejíždí po obličeji, nechává mě se s ní pomazlit a zhluboka vdechovat tu opojnou vůni jejích božských nohou. Po chvíli, když ještě o to víc vybičovala mé vzrušení, mi Paní převazuje silonkou oči. Pak už jen cítím, jak mi dosedá na obličej její zadeček a ruka mé Paní si přibližuje mou bradu blíž. „Lízej!“ slyším lakonický příkaz... Neváhám ani okamžik – jen aby si to Madam ještě nerozmyslela. Takové pocty se mi skutečně nedostává každý den. Jemně políbím místo, kde tuším svatyňku své Vládkyně. Nespěchám. Celá má mysl se upíná jen a jen na blaženost Paní. Cítím, že se mi daří, Paní tiskne sklín těsněji a těsněji k mému obličeji, slyším jak slabě sténá a Její ruce si začínají hrát s mými bradavkami, což dále bičuje mé výkony. Najednou se má Paní celá otřásá, dusí mě svým klínem a můj obličej je rázem celý mokrý. Madam se zvolna sveze na postel vedle mě. Leží, tiše oddechuje, vychutnává si obcházející slast... „Dobře si své Madam posloužil, otrůčku. Jsem velice spokojena s tím, jak šikovnou mám čubičku.“ slyším u ucha šepot své Madam. „Za to bych tě měla nějak odměnit...“ říká Paní a já cítím Její pohyb. Znovu si mi usedá ma hruď a kousek před sebou opět cítím elektrizující vůni Jejího zadečku. Natahuju se, co mi připoutané ruce dovolí a mazlím se se zadečkem své Královny. Je horká letní moc a má Madam je lehce zpocena. Osměluji se a olizuju její nádherné pozadí, masíruji její hebkou pokožku a užívám si slané chuti potu své Paní. Ta očividně nic nenamítá, začala se mezitím věnovat mému penisu, který jemně honí. Důmyslně střídá rytmus a sílu stisku. Já si nadále hraju s Jejím královským zadečkem. Jsem v sedmém nebi. „Nezapoměň mi oznámit, čubičko, až se budeš chtít udělat.“ oznamuje mi má Paní. „Víš, že o tvých orgasmech rozhoduju já a před každým se musíš nejdřív dovolit!“ Varování přišlo právě včas, byl jsem tak nadržený a zaskočený nečekaným příchodem Madam, že bych na základní pravidlo zapomněl. „Má Paní, už to na mě přichází. Poníženě Vás prosím o laskavé dovolení stříkat.“ vyrážím ze sebe.

Madam ale okamžitě přestává s drážděním, tiskne mi pevně koule a přidává několik ran dlaní přes penis. „Rozhodla jsem se jinak, dneska stříkat nebudeš. To máš za to uvítání, neměla jsem dojem, že by ses na mě nějak extra těšil. Tak to napravíme takhle: garantuju ti, že za pár dní se budeš klepat blahem, jen uvidíš můj stín...“ Pokouším se Madam vysvětlit, že se mýlí, že mi strašně chyběla, ale že jsem byl jen zaskočený Jejím nečekaným objevením se. Moje pokusy o námitky a zvrácení nečekaného vývoje však okamžitě ukončuje pátravým tónem položená otázka: „Takže chceš říct, že nemám pravdu???“ Několik minut se pak kochá mými rozpaky, strachem a zklamáním z opadajícího vzrušení... „Abys ale neřekl, že máš špatnou Paní, přece jen ti dovolím udělat se.“ podněcuje náhle Madam celou záplavu mých díků. Zvedá se z lože a kamsi odchází, slyším jen Její kroky po pokoji a otvírání skříně. Po nedlouhé chvilce se kroky zas blíží zpět ke mě. Cítím, jak ručka mé Paní znovu dráždí v mezičase už povadlý penis. Uvolňuji se. Madam opět usedá zadečkem na můj obličej. Nechám se plnit pohltit pocity, které ve mě bouří, soustředím se jen na to, abych se pořádně nadechl, kdykoliv mi zadeček Madam dá tu příležitost... Najednou mě ze zvolna přicházející slasti vytrhává ostrá, nečekaná bolest! A znovu! Znovu! Znovu! Na můj žalud dopadá jedna rána bičíku za druhou. Už vím s jistotou kam, resp. pro co Madam kráčela... Mé sténání a naříkání tlumí jen její klín. Madam rafinovaně střídá rány s hlazením, přidává masáž bradavek, takže za nedlouho pocit bolesti opětovně ustupuje vzrušení. Až nakonec, díky ďábelskému střídání víc než pomyslného cukru a biče, vystřeluje z mého podbřišku záchvat extáze, který mě vynáší až do kosmických sfér... Když znovu nabírám vědomí, je vše jinak. Nadále sice ležím ve své posteli, ale oblečen v pyžamu, nespoutaný a především má ďábelsky andělská Venuše je pryč! Jedinou stopou po ní zůstává mokro v kalhotech. Uvědomuji si, že Paní mi tak znovu dokazuje svou nadřazenost, před níž není úniku, to že dokáže svého otroka dostihnout i ve snech. Dokazuje mi tak zjevně, že nikdy nejsem sám. Předchozí zklamání nahrazuje s tímto poznáním v mé duši pocit neskonalého štěstí, vděčnosti a lásky...